Na prázdniny
7. 7. 2010
Jeden mladý muž přišel za zbožným mnichem do kláštera a ptal se: „Prosím, řekni mi, kde je Bůh“ Mnich mu řekl: „Máš chvilku čas?“ – „Ano.“ „Tak se posaď a já ti to řeknu.“ Mladík se posadil ve velikém očekávání.
A mnich začal: „Bůh je ZA MNOU, od něho jsem vyšel, je mojí oporou a silou, která mne podpírá. Bůh je PŘEDE MNOU, protože od něho ke mně nepřetržitě přichází proud milostí, darů a úkolů – především v lidech s nimiž se setkávám. A moje cesta mne vede neustále k Němu, k Němu směřuji. Bůh je PODE MNOU, nese mne v mé existenci. Bez něho bych se propadl do nicoty. Bůh je NADE MNOU. – Vidí mě, řídí mě dává mi nalézt pravou cestu. Bůh je KOLEM MĚ. K Němu přicházím se svými chybami. Pak mne přijímá jako marnotratného syna a drží mě v náručí. Už žalm říká: „Obklopuješ mě ze zadu i zpředu.“ Bůh je nakonec i VE MNĚ, vkládá do mě radost a pokoj, lásku i trpělivost, důvěru a očekávání.“
Chvíli bylo ticho, potom mnich pokračoval:
„Pokud chceš prožít to, o čem mluvím, jdi někam do ticha, mysli na Boha, který je před tebou a za tebou, kolem tebe, pod tebou, nad tebou i v tobě a říkej při tom „ Pane Ježíši, tady jsem. „ nebo „Ježíši, smiluj se!“… a uvidíš, že nejenom budeš vědět, kde je Bůh, ale bude ti také jasné, že je tady pro tebe a že je tady pro nás.“
Z úvodu do exercií 1994
Nastává doba prázdnin a dovolených.
Slovo prázdniny neznamená, že mám mít kolem sebe prázdno. Naopak: nechci se vyvalovat v posteli, nechci vést prázdné řeči, nechci prožívat prázdné dny a nic v nich.
Přeji Vám všem, abychom si na Boha udělali co největší čas a prostor.
