Vlak „život“
3. 7. 2010
- 1) Před časem jsem četla knihu, ve které byl život přirovnán k cestě vlakem. Je to zajímavé čtení, pod podmínkou, že ho správně interpretujeme.
- 2) Život není ničím jiným, než cestou vlakem, skládající se z nastupování a vystupování, nehod, příjemných překvapení, ale též samoty.
- 3) Narozením nasedáme do vlaku a potkáváme tam osoby, se kterými bychom si přáli zůstat po celou cestu: naše rodiče.
- 4) Bohužel pravda je jiná. Oni na nějaké stanici vystupují, zbavujíce nás svojí citlivosti a nenahraditelné vazby k nim.
- 5) To ale nebrání tomu, aby nastoupili jiné osoby, které se pro nás stanou velmi důležitými.
- 6) Přicházejí naši sourozenci, přátelé a zázračné lásky.
- 7) Mezi osobami, které cestují tímto vlakem, se najdou i tací, kteří se přišli jen svézt.
- 8) Tací, kteří při cestování vyvolávají jen smutek...A též tací, kteří chodí po vlaku a jsou stále připraveni pomoci.
- 9) Mnozí po vystoupení zanechávají stálou vzpomínku... Jiní vystoupí tak nepozorovaně, že si ani neuvědomíme, že uvolnili místo.
- 10) Je zajímavé, že někteří cestující, které nejvíc milujeme, obsadili místa ve vagónech, které jsou nejdál od toho našeho. Proto budeme muset přežít naši cestu bez nich. Samozřejmě nic nebrání tomu, abychom se během cesty rozhodli - i když s těžkostmi - opustili náš vagón a vypravili se k nim...
- 11) Ale bohužel už si nebudeme moci sednout vedle nich, protože toto místo už bude obsazené jinou osobou.
- 12) Nevadí; tato cesta vypadá právě takto: plná výzev, snů, fantazie, očekávaní a rozloučení... Ale nikdy návratů. A proto absolvujme naši cestu nejlépe, jak se dá.
- 13) Pokusme se navázat kontakt s každým cestujícím, hledajíce v každém z nich ty nejlepší vlastnosti.
- 14) Pamatujme, že v každém momentě cesty mohou mluvit nesrozumitelně a my jim pravděpodobně budeme muset porozumět...
- 15) Protože i nám se mnohokrát bude plést jazyk a najde se někdo, kdo nám bude rozumět.
- 16) Velké tajemství na konci spočívá v tom, že se nikdy nedozvíme na jaké stanici vystupujeme, ani kde vystupují naši společníci, a dokonce ani ten, kdo má místo po našem boku.
- 17) Zamýšlím se, jestli ve chvíli, kdy vystoupím z vlaku, pocítím nostalgii... Věřím že ano. Odloučit se od některých přátel, se kterými jsem cestoval, bude bolestné.
- 18) Přátelé moji, učiňte, aby náš pobyt v tomto vlaku byl pokojný a hodný úsilí. Starejme se o to, aby až přijde chvíle vystupování, na našem prázdném místě zůstala láska a milé vzpomínky pro ty, kteří pokračují v cestě.
- 19) Tobě, který jsi částí mého vlaku, přeji... šťastnou cestu!!!