Modlitba sekretářky
7. 7. 2010
Pane Bože, dej mi paměť slona nebo alespoň neomylnou tříletou paměť.
Učiň ten zázrak, abych dokázala vše dělat současně: např. současně obsluhovat čtyři telefony a přitom ještě psát dopis, který „bezpodmínečně musí odejít“, ač vím, že bude podepsán teprve zítra.
Vybav mě trpělivostí anděla, když mě šéf nechá hodiny hledat spisy, které konečně najdu na jeho psacím stole.
Naplň moje mozkové závity vědomostmi univerzitního profesora. Pomoz mi, abych všechno správně chápala, i když informace jsou nesrozumitelné. Pomoz mi, abych všechno dělala správně, i když pokyny jsou pouze „vyřiďte to v tom smyslu“.
Osvěť mě, abych vždy věděla, kde je šéf, co dělá a kdy se vrátí i když zmizel, aniž by řekl slůvko!!!
Dej mi vytušit, když koncem roku - podle pokynů šéfa - , vyřazuji staré spisy, který z nich v nejbližších dnech bude šéf zase chtít „bezpodmínečně mít na stole“. Dej mi nervy jako ocelová lana, abych se dokázala klidně usmívat, když nadšéfové a podšéfové je drásají. A odměň šéfy a šéfky, které se na takovémto drásání nepodílejí, ale vědí, že „sekretářka je také jen člověk“ a podle toho jednají.