Jen věřit nepřestaň
Jen věřit nepřestaň!
Kdy na rozcestí stojíš
A nevíš kam se dát, když neznáma se bojíš
A vůdce měl bys rád, tu v Ježíšovu mocnou
Svou slabost polož v dlaň
A věřit nepřestaň
On cestou jež tě čeká,
dávno kráčel sám,
ví dobře, čeho leká
se duše tvoje tam.
On s tebou půjde jistě, jen spolehni se naň
A věřit nepřestaň!
A věčné když stíny
Se plouží po horách
A dávné tvoje viny
Tvůj probouzejí strach,
Nic neboj se, on za ně
Svou krví splatil daň
Jen věřit nepřestaň.
Když vytčeného cíle,
po kterém jsi tak prah,
ni v utrpení chvíle
jsi v světě nedosáh,
nermuť se, na Srdce Jeho
slož horkou svoji skráň
a věřit nepřestaň.
Až k sklonku den se chýlí
Přes vlny jež se dmou,
On k slavnějšímu cíli
Tě dovede i tmou
A veleb jméno Ježíš,
Koř se mu a klaň,
Jen věřit nepřestaň.
Tato báseň je vyryta na soše Božského Srdce Páně na hoře Corcovado